Přijetí nového stavebního zákona není možné dále odkládat. Každá z jeho projednávaných verzí je lepší než současný nefunkční stav

Praha, 25. března 2021 – Stávající stavební zákon z roku 2006, přestože má za dobu své existence už 26 novel, se absolutně neosvědčil. Nutnou změnu má přinést zcela nový stavební zákon, který po několika letech jeho příprav nyní řeší Poslanecká sněmovna. Ve výborech se zde projednávaly tři verze nového zákona - ministerský návrh a pak verze koaličních poslanců a verze opozičních poslanců. A předkladatelé těchto tří návrhů - ministryně Dostálová a poslanci Kolovratník a Kupka - se utkají v diskusi o "tu správnou" verzi nového zákona na blížícím se Summitu architektury a rozvoje. Ten bude probíhat online 7. dubna 2021 od 9:00 do 12:00 a sledovat ho bude možné na webu arch-rozvoj.cz.

Na webu arch-rozvoj.cz je už nyní k dispozici podrobný program a přehled všech vystupujících na summitu. A pro zájemce je možné se i zapojit do diskuse. Summit architektury a rozvoje pořádá Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). Tato expertní skupina se potřebou rekodifikace stavebního práva dlouhodobě odborně zabývá. Její materiál s doporučeními "Jak by se měl nový stavební zákon změnit, aby fungoval?" je k dispozici zde.

Odložení přijetí zákona by zemi poškodilo a ničemu nepomohlo

Nový stavební zákon je nyní ve Sněmovně ve druhém čtení a v květnu by pak podle plánu mělo proběhnout třetí čtení. A pokud bude schválen, měl by pak už zamířit do Senátu a k podpisu prezidenta.

"Každá z verzí nového stavebního zákona, které projednávaly sněmovní výbory, je určitě lepší než stávající zcela nefunkční stav. Je velkou škodou, že se celá tato odborná záležitost nyní tak politizuje jako boj o kompetence, přitom je to zcela klíčový zákon pro další rozvoj naší země. Ať už bude nakonec schválena kterákoliv z verzí nového zákona, jeho přijetí už není možné dále odkládat," říká ředitel Central Group Dušan Kunovský.

„Zákon se už řeší několik let a názory na něj jsou stále velmi různé. Myslet si ale, že odložením jeho přijetí a dalším vyjednáváním bude zákon nakonec výrazně lepší a všichni aktéři se na všech principech shodnou, je podle mne naivní. Karty jsou na stole a je třeba rozhodnout. Pokud nový zákon nebude schválen v tomto volebním období Sněmovny, další reálná šance na změnu současného neudržitelného stavu bude až za mnoho dalších let," upozorňuje odborník na městské plánování a nový předseda SAR Tomáš Ctibor.

"Nový stavební zákon je ve velkém ekonomickém zájmu státu jako největšího investora a zároveň výběrčího daní. Jednodušší a rychlejší povolování výrazně podpoří novou výstavbu a daňové příjmy. A to je pro stát, vyčerpaný nutností řešit obrovské ekonomické důsledky koronaviru, velmi silný argument," dodává ekonom a partner KPMG Pavel Kliment.

Současný nefunkční zákon brzdí rozvoj celé země

Po přijetí současného stavebního zákona v roce 2006 se povolování nových staveb u nás postupem let stále více a více komplikovalo, až je nyní téměř úplně paralyzováno. V současnosti se už nedaří schvalovat ani veřejně prospěšné stavby. Povolování nových staveb u nás je ve srovnání s okolními zeměmi bezkonkurenčně nejdelší a nejkomplikovanější. A Praha je na tom s dostupností bydlení jednoznačně nejhůře ze všech okolních metropolí.

„Hlavní příčinou růstu cen bydlení je nerovnováha. Dlouhodobě se v hlavním městě povoluje jen třetina potřebného počtu nových bytů, zatímco poptávka zůstává i v době COVIDu velmi vysoká. Uměle snižovat poptávku kupujících je obtížné a pro stát nevýhodné – místo růstu by výsledkem byl útlum. Řešení proto jednoznačně leží na straně posílení nabídky, nutnou podmínkou je zejména zrychlení procesu povolování staveb," hodnotí situaci Kliment.

Problémy s povolováním nových staveb u nás je nejlépe vidět na příkladu bytů a dopravních staveb. Povolení běžného bytového domu nyní často trvá 10 i více let a u větších dopravních staveb je to ještě výrazně déle. Praha se každý rok rozrůstá o zhruba 15 tisíc nových obyvatel, ale výstavba nových bytů ani infrastruktury tomuto nárůstu absolutně nestačí.

V porovnání s okolními zeměmi velmi zaostáváme

"Bez nového stavebního zákona, který má ambici zjednodušit a zrychlit povolování nových staveb, bydlení dostupnější nebude. V přepočtu na množství obyvatel se třeba ve Vídni nebo Mnichově povoluje dvakrát až třikrát více nových bytů než v Praze. Ve Varšavě je to dokonce čtyřikrát více," vypočítává Ctibor.

"Pokud se situace s pomalým schvalováním nových bytů nezmění, může v Praze chybět v roce 2030 kolem 100.000 bytů. To je bydlení pro čtvrt milionu lidí! Ceny bytů v posledních letech nepřiměřeně rostou, přitom by stačilo, aby jich bylo v nabídce dostatek a růst cen se zastaví," navrhuje Kunovský. Situace se bohužel nezlepšuje, ale zhoršuje - za loňský rok se v Praze povolilo o 40 procent méně bytů než v roce 2019.