- 4
Je třeba omezit rozlézání Prahy do okolí a zaměřit se na intenzivní rozvoj brownfieldů s vyšší hustotou zástavby uvnitř města. Praha musí být městem krátkých vzdáleností s kvalitním veřejným prostorem a digitalizovaným „smart city“
Nová výstavba v Praze by měla být prioritně realizována na brownfieldech v rámci stávající zástavby města. Pro příjemný metropolitní život je velmi důležitý kvalitní veřejný prostor se zelení, do kterého je potřeba více investovat jak v pořizovacích nákladech, tak v údržbových nákladech. S ohledem k probíhajícím klimatickým změnám je potřeba v rámci veřejného prostoru více pracovat se zelení (včetně zelených střech) a kde je to vhodné, řešit i vodní ochlazovací prvky. Město by mělo být pro své efektivní fungování maximálně digitalizováno. Dobře fungující metropole potřebuje určitou hustotu zástavby, aby mohla fungovat nejen jako příjemné místo pro život, ale také z ekonomického hlediska. Pokud má zástavba vyšší hustotu, lidé více chodí pěšky anebo využívají veřejnou dopravu, více se vzájemně setkávají a také z hlediska ekonomiky mohou fungovat komerční prostory v přízemí domů, což je velmi důležité pro kvalitní metropolitní život.
Zlomovou hranicí, od kdy je hustota města ekonomicky efektivní, je podle analýz 100 obyvatel na hektar. V tu chvíli začíná fungovat také pěší docházka – vzniká tzv. město krátkých vzdáleností. Na pražských Vinohradech, které jsou velmi vyhledávanou a ceněnou lokalitou, je hustota 200 lidí na hektar. V celé Praze je v průměru hustota osídlení velmi řídká – dosahuje jen 24 obyvatel na hektar, přitom třeba ve Vídni je to 41 lidí na hektar. Městská hromadná doprava začíná být efektivní při hustotě kolem 50 obyvatel na hektar. Náklady města na provoz veřejného prostranství jsou v lokalitách rodinných domů zhruba pětkrát vyšší než v lokalitách s blokovou zástavbou.